Příměstský tábor Den 4

Den čtvrtý – Jak naši malí korzáři dobyli moře, našli mořskou pannu a zjistili, že kurděje nebrat

Dnes nás profesor Zpátečka nahnal na palubu a s burácením bubnů nás přenesl do 18. století - do zlatého věku pirátů a velkých objevů.

Nejprve si děti vyrobily pirát­ské masky - aby bylo jasné, že jsou drsní mořští vlci a ne pasažéři druhé třídy. A protože na lodi musí být veselo, naučili jsme se vytleskávat anglickou písničku “A sailor went to sea”, plnou mořských potvor od mořského koníka až po velryby.

Před vyplutím ovšem přišla zkouška nejtěžší – kapitánské zkoušky! Každý správný námořník musí poznat zvuky vodních tvorů. Delfíni, lachtani, velryby - všechno jsme dali. Když se sice ozval vodní šplouchot, někdo tipoval sousedovic pračku, ale to se nepočítá.

Na moři bývá dlouhá chvíle, a tak jsme si čas krátili po pirát­sku: tetováním a malováním. (Nebojte, maminky a tatínkové – žádné trvalé kérky. Jen umělecké výtvory, které šly smýt rychleji než solná voda z paluby.)

Jenže co by to bylo za pirát­skou výpravu bez pokladu? V přístavu jsme se doslechli o perlách bájné mořské panny. A tak jsme vyrazili! Po cestě jsme museli splnit úkoly hodné opravdových korzárů a nakonec jsme pannu opravdu našli. Rozdala nám perlové náramky a byla tak krotká, že se s námi ještě ochotně vyfotila.

A teď pozor, nejen že jsme dnes lapali perly a zpívali písně, ale děti se naučily i slovo kurděje. To byla hrozná nemoc námořníků, kteří neměli na dlouhých plavbách dostatek ovoce a zeleniny. Proto jsme radši přidali do čaje citrónovou šťávu a žádné kurděje nám nehrozí.

Takže rodiče, jestli Vaše ratolest bude doma zpívat „Jo ho ho!" a pod gaučem hledat poklad, nelekejte se. Je to jen důkaz, že dnes svou první plavbu zvládla na výbornou a je připravena vést vlastní posádku - třeba tu domácí.