Příměstský tábor Den 2

Dinosauři na obzoru, pravěké pečení i hry

Dnes ráno jsme nasedli do stroje času profesora Zpátečky a nechali se přenést o pár (set) milionů let zpátky - rovnou do druhohor! Profesor byl tak laskavý, že nám vyslal i autobus, aby se nám do pravěku šlapalo pohodlně. Cíl cesty? Dinopark! 

Tam na nás čekali dinosauři všech velikostí - od drobných ještěrků až po obry, kteří na nás mrkali, mávali ocasy a dokonce se hýbali tak přesvědčivě, že někteří z nás začali pochybovat, jestli jsou opravdu jen z plastu. Ve skupinkách jsme zjišťovali, kdo byl vegetarián, kdo raději steak, kolik takový dinosaurus vážil a jestli by se nám vešel na dvorek.

Po procházce pravěkou džunglí jsme si ještě užili hřiště a den jsme „osladili“ zmrzlinou a ledovou tříští. (Mimochodem - v Dinoparku byla právě kontrola z České potravinářské inspekce, takže máme stoprocentní jistotu, že žádný Tyrannosaurus Rex do naší zmrzliny nekýchl.)

Po návratu a obědě jsme dostali chuť na další sladkou dobrotu - a tak jsme si zadělali těsto na bezlepkové dinosauří sušenky. Chutnaly by ještěrům? Nebo by raději okusovali stromy? Těžko říct. Během pečení jsme si ještě zahráli i na pravěké badatele a plnili dinosauří úkoly.

Když sušenky chladly, přesunuli jsme se na zahradu a rozpoutali pravěké hry - štafetu s dinosauřím vejcem - běh, při kterém se nesmí rozbít „vejce“. (Nebojte, žádné mládě triceratopse neutrpělo újmu), honěnou o dinosauří ocásek - ochránit si vlastní a ulovit co nejvíc ostatních. (Pravěk je prostě nekompromisní.) nebo přesun po "moři" plném ichtyosaurů.

Smích, výskot a dinosauří řev se nesl zahradou, dokud jsme se nakonec nevrátili zpět ke stroji času a zamířili do čtvrtohor - do doby, kdy největším predátorem je ten, který ani nelze okem vidět (vir). Upřímně, i tak se nám tady líbí o něco víc - hlavně kvůli tomu, že tu nežije nic, co má víc zubů než my všichni dohromady.

Tak zase zítra!