Poslední den tábora: Kouzelný prsten se loučí

Páteční ráno začalo trochu jinak než všechna předchozí. Kouzelný prsten nám oznámil, že dnes žádnou další pohádku otevírat nebudeme. Místo toho se vydáme rovnou na opravdický zámek! A to na nedaleký zámek Raduň.

Ráno to sice vypadalo, že nám počasí chystá celodenní déšť, ale jakmile jsme vyrazili na cestu, mráčky se začaly umoudřovat. Asi po půlhodince jsme dorazili k zámku, kde už na nás čekala kněžna Wanda a s ní speciální prohlídka připravená přímo pro děti. Kněžna nám vyprávěla nejrůznější zajímavosti z historie zámku, odpovídala na zvídavé otázky a hlavně nechala děti spoustu věcí vyzkoušet. Provedla nás tajnou chodbou, dovolila nám sáhnout si na porcelánové talíře s rajkami a dokonce zatočit „babičkou všech praček“. Děti měly oči navrch hlavy, když se dozvěděly, že k povinnostem komorníka patřilo například i dvakrát denně čistit zuby medvědí hlavě na kožešině. A že led se skladoval hluboko ve sklepích, aby ho šlechta měla k dispozici i během horkého léta. Inu, život na zámku byl plný překvapení!

Po prohlídce jsme si dali před zámkem svačinu a pak jsme ještě zamířili do nedaleké bývalé sýpky, která dnes slouží jako kavárna. Děti si dopřály zmrzlinu a další dobroty a paní učitelky… no, ty si daly kávu :-) Potom jsme se ještě prošli krásným anglickým parkem a vydali se zpátky do Kyjovic. 

Po návratu jsme si dali oběd a někteří táborníci si na chvíli i lehli. Výlet dal přece jen zabrat! No a ještě jsme se pustili do posledního velkého úkolu - společně jsme začali psát Kroniku Kouzelného prstenu. Vzpomínali jsme, co nás během týdne nejvíc bavilo, co nového jsme se naučili, co pro nás bylo výzvou a který zážitek byl úplně nejlepší. Ten si děti také nakreslily. A musíme říct, že pohádkové úkoly měly opravdu silnou konkurenci - jízdu velkým autobusem a stříkání vodou z požární hadice připevněné na hydrant! :-) Také jsme hlasovali o nejoblíbenější venkovní hry celého týdne a ty nejlepší jsme si ještě naposledy společně zahráli.

A pak už si rodiče začali postupně vyzvedávat své děti. Táborníků ubývalo a nám začalo docházet, že naše týdenní dobrodružství opravdu končí. A hlavně, že uteklo neuvěřitelně rychle. Angličané říkají: Time flies when you're having fun. Čas letí, když se bavíte. A nám tenhle týden uletěl, jako když fouknete do peří.

Zažili jsme pohádky, kouzla, písničky, tvoření, výpravy, bojovky, vodní sprchy, spoustu smíchu a jedno velké společné dobrodružství. Kouzelný prsten se postupně zaplnil všemi drahokamy, získal zpět svou sílu a naše pohádková cesta došla až ke svému konci.

Děkuji všem, kteří se na tomto krásném týdnu podíleli - skvělým vedoucím, paním kuchařkám, rodičům, všem našim milým pomocníkům a hostům a hlavně dětem. Bez nich by žádná pohádka nikdy doopravdy neožila.

Kouzelný prsten se pro letošek přestal otáčet. Ale kdo ví? Třeba už někde potichu čekají další dobrodružství na příští rok.

Iva Bartoňková