Úvodem

Nejstarší kyjovickou školní kroniku začal psát v roce 1949 pan učitel Bajer. Školní kronika dříve plnila stejnou funkci, jako dnes mají výroční zprávy, proto se zde dočteme zejména  údaje důležité pro chod a fungování školy. Je také třeba předeslat, že kronika je jako oficiální dokument školy poplatná své době. Kvůli její rozsáhlosti nemůžeme přinést její celý přepis a omezíme se pouze na ukázky. Zejména ale první zápisy o počátcích školy v Kyjovicích, které pan učitel ani nemohl pamatovat a opíral se patrně o svědectví pamětníků a dobové dokumenty, mají dnes své kouzlo.

A ještě poznámka - text je přepisován pokud možno původním jazykem i s případnými faktickými chybami, kterých se autor dopustil. Krásu úhledného písma ale přenést do elektronické podoby nedokážeme. 

19. století

 Kdy vůbec bylo započato s vyučováním ve zdejší obci a za jakých podmínek, není známo. 

1853 – Přiškolení faře v Pusté Polomi

První zprávy o pravidelném vyučování jsou z roku 1853, kdy podle úmluvy ze dne 24.2.1853 obec Kyjovice se zavazují platiti na podučitele 105 zlatých rak. měny ročně – (1 zl. = 2 koruny; za 1 kor. koupil 30 housek á 100g nebo 2 kg hovězího masa) – a sice faře v Pusté Polomi. Od 1.4.1863 zavazuje se obec Kyjovice zvýšiti plat o 7 zl. r. m. z vlastní pokladny. Vyučovalo se v budově č. 40. Třída měla původně rozměry 4,30 x 5 m, obec později prodloužila délku o 1 m. Rozměry oken 0,95 x 0,85m; výška učebny 2,50m.Budovu č. 40 odkoupil od obce asi 1881 Kozelek Josef. 

Odloučení od školy v Pusté Polomi

Dne 23. června 1867 usnáší se obecní výbor za dřívějšího souhlasu všech občanů jednohlasně  (starost Josef Pecháček), aby byla oddělena zdejší škola – ex curendo – od farní školy v Pusté Polomi a zřízena samostatná škola v Kyjovicích. Obecní výbor se vynasnaží toto uskutečniti; rozšířiti školní místnost, zříditi pořádný byt učiteli a vypláceti jemu ročně 210 zlatých r.m. 

Komise

A tak přichází k této věci 20. srpna 1867 komise okresního úřadu. Výsledkem tohoto řízení bylo povolení k prozatímnímu zřízení samostatné školy v Kyjovicích.Obecní výbor usnáší se dne 1. září 1867 opatřiti pro nově zřízenou školu 6 sáhů dřeva, učebné pomůcky, čistění školy v celkové výši 40,60 zlatých, což se přirazí na všechny přímé daně. 

Definitivní zřízení školy

Výnosem c.k. Slezské zemské vlády z 29.11.1867 povoluje se definitivní zřízení školy za podmínek, které budou zaručovati hladký průběh školy. 

Podmínky

1. Nejpozději do konce roku 1869 vystavěti novou školu pro celodenní vyučování. Plány musí býti schváleny zdejším úřadem. Škola musí míti pořádný byt pro učitele. Až do postavení nové školní budovy obstarati přiměřený byt pro učitele.
2. Obec musí převzíti věcný náklad
3. Roční dotace učitele 210 zl. musí býti zajištěna z místních pramenů
4. Obec připraví potřebný povoz k odvezení katechety do vyučování a z vyučování náboženství

 Obec ní výbor rozhodl se po zralé úvaze uvedené podmínky přijati a revers odeslati trojmo úřední cestou.Během příštího roku (1868) bylo odstoupeno od novostavby a obecní výbor přichází s návrhem adaptace obytné budovy selské usedlosti hraběte von Falkenheima. C.k. Slezská zemská rada nestaví se proti návrhu, ale žádá zvýšení učebny na 10,5 a zvýšení oken v učebně na 5,5 stopy, udržování v suchu přízemní místnosti a úpravu okolí školy. 

Přestavba obytné části usedlosti na školu T. Falkenheimem.

Hrabě Teodor Falkenheim (*7.2.1811 - + 27.4.1887) přestavuje obytnou část hospodářské usedlosti, kterou koupil od Kubese, na vlastní náklad na školu a tuto daruje obci Kyjovicím.Škola má v 1. patře 1 třídu o rozměrech 8m x 8m x 3,15m. V přízemí je byt učitele pravděpodobně o 2 místnostech (5,80m x 4,50m; 3m x 2,80m). Mimo toho je tu ještě 1 místnost, která pravděpodobně slouží za komoru.T. Falkenheim daruje statky Kyjovice, Těškovice a Pustou Polom své dceři Bertě , která se provdalaza hraběte Stolberga. Po té dědí pak statky její syn Bedřich *14.12.1887, který se r. 1911 oženil s Antonií svob. paní z Landberg-Wellen z Drensteinfurt (Westfal), 1946 odjíždí s transportem Němců do Německa 

Tresty za nedbalou docházku

Rodiče neposílali pořádně své děti do školy. Aby byla zaručena pravidelnější docházka, usnáší se místní školní rada dne 20.11.1881 na následujících bodech: 

1. Třináctileté dítě může scházeti dva dny v týdnu a tyto se mu omluví. Nesmí však scházeti v den vyučování náboženství. Všechny ostatní zameškané a neomluvené dny jest potrestati.
2. Má-li žák tři dny v měsíci neomluveny nebo nedostatečně omluveny, musí býti potrestán.
3. Za každý zameškaný neomluvený vyučovací den musí se zaplatiti 10 krejcarů r.m.
4. Mají-li žáci po peněžitém trestu zase nedbalou docházku, zvýší se trest za neomluvený nebo nedostatečně omluvený den  až o 3 krjc.
5. Jestliže rodiče nebo jejich zástupci nemohou zaplatiti peněžitý trest, budou potrestáni vězením představeným obce. O výši trestu rozhodne místní školní rada (předs. Ed. Fabel).

 Pokud mohlo býti zjištěno, působili ve zdejší obci tito řídící učitelé: 

Kubesa

Klobasa Jan                  – 1868, kdy odchází do pense do Opavy

Halfar               1886     – 1887

Matějek            1887     - 1889

Bensch Karel    1890     - 1891

Salich Josef      1892     - 1923 (jeho dcera spisovatelka  a malířka Helena Salichová)

Salich Jan         1924     - 1925